miércoles, 20 de enero de 2016
miércoles, 2 de diciembre de 2015
MATERIA , ENERGÍA, DEFORMACIÓN
La forma de la pelota de golf cambia cuando choca con la plancha de acero. Se deforma sin romperse hasta convertirse en un disco aplastado para volver a recuperar su forma.
Los materiales que resisten un fuerza deformándose y recuperan la forma original al cesar la fuerza, poseen ELASTICIDAD.
PELOTA DE GOLF
Los materiales que resisten un fuerza deformándose y recuperan la forma original al cesar la fuerza, poseen ELASTICIDAD.
PELOTA DE GOLF
martes, 24 de noviembre de 2015
AS MÁQUINAS
Observa este vídeo. Fíxate cómo unha soa máquina realiza o traballo eficazmente. Serían necesarios varios homes para realizar todo ese traballo no mesmo tempo.
Tamén podes fixarte no deseño da máquina, tan reducido, sinxelo, eficaz e práctico.
Seguro que un home sentado diante dun cadro de mandos, apretando un botón consegue que a máquima siga as ordes sen confusión. De maneira que un traballo complexo e perigoso se se fixera a man, convértese unha rutina para un home que escoita unha música mentres a máquina obedece.
Pensa tamén no monte, nas árbores, no solo, nos animais que viven nese bosque...
O BOSQUE, A MÁQUINA E O HOME
En este otro caso podemos observar una compleja máquina que renueva completamente una vía de tren. La máquina se explica sola.
Actualmente todo el mundo está comunicado gracias a internet. Pero también a un tendido de cables que se esconden en los fondos marinos. Un hablante del español de América nos cuenta un poco de esta historia...
Tamén podes fixarte no deseño da máquina, tan reducido, sinxelo, eficaz e práctico.
Seguro que un home sentado diante dun cadro de mandos, apretando un botón consegue que a máquima siga as ordes sen confusión. De maneira que un traballo complexo e perigoso se se fixera a man, convértese unha rutina para un home que escoita unha música mentres a máquina obedece.
Pensa tamén no monte, nas árbores, no solo, nos animais que viven nese bosque...
O BOSQUE, A MÁQUINA E O HOME
En este otro caso podemos observar una compleja máquina que renueva completamente una vía de tren. La máquina se explica sola.
Actualmente todo el mundo está comunicado gracias a internet. Pero también a un tendido de cables que se esconden en los fondos marinos. Un hablante del español de América nos cuenta un poco de esta historia...
UNA PIERNA INTELIGENTE
martes, 17 de noviembre de 2015
CEREMONIAS
Los seres vivos, entre los que nos encontramos, se relacionan. A veces el disfraz, el baile, la ceremonia, la música, el lujo... se derrochan en las criaturas más frágiles.
PÁJAROS
PÁJAROS
jueves, 12 de noviembre de 2015
APRENDIZAJE
EL ENCÉFALO Y LA FUNCIÓN DE RELACIÓN
El cerebelo es una región del encéfalo cuya función principal es de integrar las vías sensitivas y las vías motoras. Existe una gran cantidad de haces nerviosos que conectan el cerebelo con otras estructuras encefálicas y con la médula espinal. El cerebelo integra toda la información recibida para precisar y controlar las órdenes que la corteza cerebral manda al aparato locomotor a través de las vías motoras. Es el regulador del temblor fisiológico.
Por ello, lesiones a nivel del cerebelo no suelen causar parálisis pero sí desórdenes relacionados con la ejecución de movimientos precisos, mantenimiento del equilibrio, la postura y aprendizaje motor. Los primeros estudios realizados porfisiólogos en el siglo XVIII indicaban que aquellos pacientes con daño cerebelar mostraban problemas de coordinación motora y movimiento. Durante el siglo XIX comenzaron a realizarse los primeros experimentos funcionales, causando lesiones o ablaciones cerebelares en animales. Los fisiólogos observaban que tales lesiones generaban movimientos extraños y torpes, descoordinación y debilidad muscular. Estas observaciones y estudios llevaron a la conclusión de que el cerebelo era un órgano encargado del control de la motricidad.1 Sin embargo, las investigaciones modernas han mostrado que el cerebelo tiene un papel más amplio, estando así relacionado con ciertas funciones cognitivas como la atención y el procesamiento del lenguaje, la música, el aprendizaje y otros estímulos sensoriales temporales.
Fue descrito por primera vez por Herófilo en el siglo IV a. C.
LOS CUATRO PILARES DEL APRENDIZAJE
jueves, 22 de octubre de 2015
TEMA 2
PÁX 20-21
1º- POR MEDIO DELES RECIBIMOS INFORMACIÓN DA CONTORNA.
2º- ESO FAI O SISTEMA NERVIOSO.
3º- O CAMBIO QUE SE PRODUCE NO NOSO ARREDOR E PODE SER PERCIBIDO POLOS SENTIDOS CHÁMASE ASÍ.
4º- ASÍ SE CHAMA A AGRUPACIÓN DE RECEPTORES NUN LUGAR DETERMINADO DO NOSO CORPO.
5º- NA LINGUA ESTÁN OS RECEPTORES DESE SENTIDO.
6º- NO NARIZ ESTÁN OS RECPETORES DESE SENTIDO.
7º- NO OLLO ESTÁN OS RECEPTORES DESE SENTIDO.
8º- OS RECPTORES QUE PERCIBEN O TACTO, A TEMPERATURA E A DOR ESTÁN ALÍ.
9º- O RUÍDO DUN TRADE É PERCIBIDO POR ELES.
10º- ESO É A PEL.
PÁX 22-23
1º- GRACIAS A ELA PODEMOS DIFERENCIAR A FORMA E O COLOR DOS OBXECTOS QUE NOS ARRODEAN.
2º- É O ÓRGANO DA VISTA.
3º- NESA MEMBRANA ESTÁN OS RECEPTORES VISUAIS.
4º- ELAS IMPIDEN QUE A SUOR CHEGUE A OS OLLOS.
5º- PRODUCEN LÁGRIMAS QUE MANTEÑEN HÚMIDO O OLLO.
6º- CHÁMASE ASÍ A PERCEPCIÓN DAS IMAXES A TRAVÉS DOS OLLOS.
7º- PARA VER UNHA PAISAXE A LUZ DEBE ENTRAR POR ALÍ.
8º- O NERVIO ÓPTICO LEVA AS SEÑAIS ALÍ.
9º- ASÍ ESTÁ A IMAXE QUE SE FORMA SOBRE A NOSA RETINA.
10º- ELA TEN QUE ATRAVESAR A PUPILA, E O CRISTALINO ATA CHEGAR Á RETINA.
PÁX 24-25
1º- SON OS ÓRGANOS ENCARGADOS DA AUDICIÓN.
2º- NÚMERO DE PARTES EN QUE SE DIVIDE O OÍDO.
3º- ALÍ TEMOS O CARACOL.
4º- NO TÍMPANO EMPEZA ESA PARTE.
5º- ELES OS DOUS FORMAN O OÍDO EXTERNO.
6º- ASÍ SE CHAMAN OS OSOS DO OÍDO MEDIO.
7º- ESO É A AUDICIÓN.
8º- ELES MIDEN O SON.
9º- ESE TIPO DE SONS PODE CHEGAR A DAÑAR OS NOSOS OÍDOS.
10º- EL VIBRA E SACODE OS OSIÑOS DO OÍDO MEDIO.
PÁX 26-27
1º- É O TÍTULO DAS DÚAS PÁXINAS.
2º- O SENTIDO DO GUSTO ENCÓNTRASE ALÍ.
3º- SON UNHAS MINÚSCULAS ELEVACIÓNS DA SUPERFICIE DA LINGUA.
4º- ELA NOS AVISA DAS CUALIDADES DUN ALIMENTO SEGUNDO O SEU SABOR.
5º- É UN SABOR DESCUBERTO NO ANO 2001.
6º- OS CATRO SABORES BÁSICOS SON ESTOS.
7º- ELES REALIZAN UNHA ACCIÓN CONXUNTA.
8º- ASÍ SE CHAMAN AS SUBSTANCIAS QUE NON TEÑEN SABOR.
9º- É UNHA ZONA ONDE SE ENCONTRAN OS RECEPTORES OLFACTIVOS.
10º- NON NOTAMOS BEN OS SABORES CANDO ESTAMOS ASÍ.
PÁX 28-29
1º- ANTES E DESPOIS DE COMER DEBEMOS FACER ESO SEMPRE.
2º- ASÍ DEBEN ESTAR A UÑAS.
3º- CANDO TES AS MANS SUCIAS NUNCA DEBES FACER ESO.
4º- DEBEMOS VISITALO UNHA VEZ AO ANO PARA COIDAR OS OLLOS.
5º- CANDO POÑAS OS AURICULARES NON DEBES FACER ISO.
6º- É A PRIMEIRA MEDIDA PARA TER LIMPA A LINGUA.
7º- ASÍ DEBEMOS ASOARNOS.
8º- ESOS ALIMENTOS DEBEMOS EVITAR.
9º- ASÍ DEBEMOS TOMAR O SOL.
10º- ASÍ SE CHAMA O MÉDICO DE OÍDOS, NARIZ E LARINXE.
PÁX 30-31
1º- É O CONXUNTO DE ÓRGANOS QUE CONTROLA E COORDINA TODAS AS ACCIÓNS QUE REALIZAMOS.
2º- PODEN SER EXTERNOS E INTERNOS.
3º- SON AS DÚAS PARTES PRINCIPAIS DO SISTEMA NERVIOSO.
4º- SON OS CATRO CENTROS NERVIOSOS.
5º- NA SÚA PARTE SUPERIOR ÚNESE CON TRONCO ENCEFÁLICO.
6º- EL CONTA CON DÚAS METADES SIMÉTRICAS.
7º- ENCÓNTRASE DEBAIXO DO CEREBRO E DO CEREBELO.
8º- SON AS CÉLULAS QUE FORMAN OS ÓRGANOS NERVIOSOS.
9º- ASÍ SE CHAMA A RAMA MÁIS LONGA DA NEURONA.
10º- ESE É O NÚMERO DE HORAS DE SONO DIARIO PARA UN NENO DA TÚA IDADE.
PÁX 32-33
1º- OS ACTOS NERVIOSOS PODEN SER DESES DOUS TIPOS.
2º- OS ACTOS INVOLUNTARIOS MOI SIMPLES CHÁMANSE ASÍ.
3º- CORRER, LER OU SENTARSE SON ACTOS DESE TIPO.
4º- OS LATEXOS DO CORAZÓN, OS MOVEMENTOS DO INTESTINO OU OS RESPIRATORIOS SON ACTOS DESE TIPO.
5º- É UN ACTO REFLEXO PRODUCIDO POR UN ESTÍMULO QUE AFECTA Á PITUITARIA.
6º- ESCRIBIR, ANDAR EN BICI, ANDAR SON ACTOS VOLUNTARIOS QUE CHEGARON A SER ASÍ.
7º- NESE TIPO DE ACTOS INTERVÉN MAIOR NÚMERO DE NEURONAS.
8º- OS ACTOS REFLEXOS PRODUCEN RESPOSTAS QUE TEÑEN ESAS DÚAS CUALIDADES.
9º- CANDO VEMOS UNHA COMIDA RICA FAISENOS ESO NA BOCA.
10º- O CEREBRO NON INTERVÉN NESE TIPO DE ACTOS.
PÁX 43-35
1º- O APARATO LOCOMOTOR ESTÁ CONSTITUÍDO POR ELES.
2º- O APARATO LOCOMOTOR TEN ESA MISIÓN.
3º- É UNHA ARMADURA QUE AGUANTA O NOSO CORPO E LLE DÁ FORMA.
4º- ESES TRES ÓRGANOS INTERNOS ESTÁN PROTEXIDOS POR O ESQUELETO.
5º- TEMOS ESA CANTIDADE ÓSOS FORMANDO O ESQUELETO.
6º- SON OS TRES TIPOS DE ÓSOS.
7º- ESO SON OS ÓSOS.
8º- O TECIDO ÓSEO CONTÉN MOITAS DELAS.
9º- SON AS TRES CLASES DE ARTICULACIÓNS.
10- OS MÚSCULOS ESTÁN UNIDOS A OS ÓSOS MEDIANTE ELES.
Son moitas pistas, pero non é nin a metade das que se podían facer. Hai moita información que eu non empreguei. Ti podes facer pistas de cada páxina e preguntar a quen queira contestarchas se está seguro de que sabe o que pon o libro. Podemos xogar a que che diga a resposta co libro aberto, ou sen libro.
Pero para iso as pistas teñen que ser feitas por ti. As que fago eu son para xogar doutra maneira.
1º- POR MEDIO DELES RECIBIMOS INFORMACIÓN DA CONTORNA.
2º- ESO FAI O SISTEMA NERVIOSO.
3º- O CAMBIO QUE SE PRODUCE NO NOSO ARREDOR E PODE SER PERCIBIDO POLOS SENTIDOS CHÁMASE ASÍ.
4º- ASÍ SE CHAMA A AGRUPACIÓN DE RECEPTORES NUN LUGAR DETERMINADO DO NOSO CORPO.
5º- NA LINGUA ESTÁN OS RECEPTORES DESE SENTIDO.
6º- NO NARIZ ESTÁN OS RECPETORES DESE SENTIDO.
7º- NO OLLO ESTÁN OS RECEPTORES DESE SENTIDO.
8º- OS RECPTORES QUE PERCIBEN O TACTO, A TEMPERATURA E A DOR ESTÁN ALÍ.
9º- O RUÍDO DUN TRADE É PERCIBIDO POR ELES.
10º- ESO É A PEL.
PÁX 22-23
1º- GRACIAS A ELA PODEMOS DIFERENCIAR A FORMA E O COLOR DOS OBXECTOS QUE NOS ARRODEAN.
2º- É O ÓRGANO DA VISTA.
3º- NESA MEMBRANA ESTÁN OS RECEPTORES VISUAIS.
4º- ELAS IMPIDEN QUE A SUOR CHEGUE A OS OLLOS.
5º- PRODUCEN LÁGRIMAS QUE MANTEÑEN HÚMIDO O OLLO.
6º- CHÁMASE ASÍ A PERCEPCIÓN DAS IMAXES A TRAVÉS DOS OLLOS.
7º- PARA VER UNHA PAISAXE A LUZ DEBE ENTRAR POR ALÍ.
8º- O NERVIO ÓPTICO LEVA AS SEÑAIS ALÍ.
9º- ASÍ ESTÁ A IMAXE QUE SE FORMA SOBRE A NOSA RETINA.
10º- ELA TEN QUE ATRAVESAR A PUPILA, E O CRISTALINO ATA CHEGAR Á RETINA.
PÁX 24-25
1º- SON OS ÓRGANOS ENCARGADOS DA AUDICIÓN.
2º- NÚMERO DE PARTES EN QUE SE DIVIDE O OÍDO.
3º- ALÍ TEMOS O CARACOL.
4º- NO TÍMPANO EMPEZA ESA PARTE.
5º- ELES OS DOUS FORMAN O OÍDO EXTERNO.
6º- ASÍ SE CHAMAN OS OSOS DO OÍDO MEDIO.
7º- ESO É A AUDICIÓN.
8º- ELES MIDEN O SON.
9º- ESE TIPO DE SONS PODE CHEGAR A DAÑAR OS NOSOS OÍDOS.
10º- EL VIBRA E SACODE OS OSIÑOS DO OÍDO MEDIO.
PÁX 26-27
1º- É O TÍTULO DAS DÚAS PÁXINAS.
2º- O SENTIDO DO GUSTO ENCÓNTRASE ALÍ.
3º- SON UNHAS MINÚSCULAS ELEVACIÓNS DA SUPERFICIE DA LINGUA.
4º- ELA NOS AVISA DAS CUALIDADES DUN ALIMENTO SEGUNDO O SEU SABOR.
5º- É UN SABOR DESCUBERTO NO ANO 2001.
6º- OS CATRO SABORES BÁSICOS SON ESTOS.
7º- ELES REALIZAN UNHA ACCIÓN CONXUNTA.
8º- ASÍ SE CHAMAN AS SUBSTANCIAS QUE NON TEÑEN SABOR.
9º- É UNHA ZONA ONDE SE ENCONTRAN OS RECEPTORES OLFACTIVOS.
10º- NON NOTAMOS BEN OS SABORES CANDO ESTAMOS ASÍ.
PÁX 28-29
1º- ANTES E DESPOIS DE COMER DEBEMOS FACER ESO SEMPRE.
2º- ASÍ DEBEN ESTAR A UÑAS.
3º- CANDO TES AS MANS SUCIAS NUNCA DEBES FACER ESO.
4º- DEBEMOS VISITALO UNHA VEZ AO ANO PARA COIDAR OS OLLOS.
5º- CANDO POÑAS OS AURICULARES NON DEBES FACER ISO.
6º- É A PRIMEIRA MEDIDA PARA TER LIMPA A LINGUA.
7º- ASÍ DEBEMOS ASOARNOS.
8º- ESOS ALIMENTOS DEBEMOS EVITAR.
9º- ASÍ DEBEMOS TOMAR O SOL.
10º- ASÍ SE CHAMA O MÉDICO DE OÍDOS, NARIZ E LARINXE.
PÁX 30-31
1º- É O CONXUNTO DE ÓRGANOS QUE CONTROLA E COORDINA TODAS AS ACCIÓNS QUE REALIZAMOS.
2º- PODEN SER EXTERNOS E INTERNOS.
3º- SON AS DÚAS PARTES PRINCIPAIS DO SISTEMA NERVIOSO.
4º- SON OS CATRO CENTROS NERVIOSOS.
5º- NA SÚA PARTE SUPERIOR ÚNESE CON TRONCO ENCEFÁLICO.
6º- EL CONTA CON DÚAS METADES SIMÉTRICAS.
7º- ENCÓNTRASE DEBAIXO DO CEREBRO E DO CEREBELO.
8º- SON AS CÉLULAS QUE FORMAN OS ÓRGANOS NERVIOSOS.
9º- ASÍ SE CHAMA A RAMA MÁIS LONGA DA NEURONA.
10º- ESE É O NÚMERO DE HORAS DE SONO DIARIO PARA UN NENO DA TÚA IDADE.
PÁX 32-33
1º- OS ACTOS NERVIOSOS PODEN SER DESES DOUS TIPOS.
2º- OS ACTOS INVOLUNTARIOS MOI SIMPLES CHÁMANSE ASÍ.
3º- CORRER, LER OU SENTARSE SON ACTOS DESE TIPO.
4º- OS LATEXOS DO CORAZÓN, OS MOVEMENTOS DO INTESTINO OU OS RESPIRATORIOS SON ACTOS DESE TIPO.
5º- É UN ACTO REFLEXO PRODUCIDO POR UN ESTÍMULO QUE AFECTA Á PITUITARIA.
6º- ESCRIBIR, ANDAR EN BICI, ANDAR SON ACTOS VOLUNTARIOS QUE CHEGARON A SER ASÍ.
7º- NESE TIPO DE ACTOS INTERVÉN MAIOR NÚMERO DE NEURONAS.
8º- OS ACTOS REFLEXOS PRODUCEN RESPOSTAS QUE TEÑEN ESAS DÚAS CUALIDADES.
9º- CANDO VEMOS UNHA COMIDA RICA FAISENOS ESO NA BOCA.
10º- O CEREBRO NON INTERVÉN NESE TIPO DE ACTOS.
PÁX 43-35
1º- O APARATO LOCOMOTOR ESTÁ CONSTITUÍDO POR ELES.
2º- O APARATO LOCOMOTOR TEN ESA MISIÓN.
3º- É UNHA ARMADURA QUE AGUANTA O NOSO CORPO E LLE DÁ FORMA.
4º- ESES TRES ÓRGANOS INTERNOS ESTÁN PROTEXIDOS POR O ESQUELETO.
5º- TEMOS ESA CANTIDADE ÓSOS FORMANDO O ESQUELETO.
6º- SON OS TRES TIPOS DE ÓSOS.
7º- ESO SON OS ÓSOS.
8º- O TECIDO ÓSEO CONTÉN MOITAS DELAS.
9º- SON AS TRES CLASES DE ARTICULACIÓNS.
10- OS MÚSCULOS ESTÁN UNIDOS A OS ÓSOS MEDIANTE ELES.
Son moitas pistas, pero non é nin a metade das que se podían facer. Hai moita información que eu non empreguei. Ti podes facer pistas de cada páxina e preguntar a quen queira contestarchas se está seguro de que sabe o que pon o libro. Podemos xogar a que che diga a resposta co libro aberto, ou sen libro.
Pero para iso as pistas teñen que ser feitas por ti. As que fago eu son para xogar doutra maneira.
miércoles, 21 de octubre de 2015
PADRES INTERESADOS EN EL APRENDIZAJE
NEUROCIENCIA
El aprendizaje se fija en el cerebro si está envuelto en emociones agradables. Si surge una emoción y prende la atención ,el aprendizaje es significativo y duradero.
Hagamos del estudio un momento feliz. Ignoremos a los que piensan que la letra con sangre entra, porque hoy los recursos son otros.
El aprendizaje se fija en el cerebro si está envuelto en emociones agradables. Si surge una emoción y prende la atención ,el aprendizaje es significativo y duradero.
Hagamos del estudio un momento feliz. Ignoremos a los que piensan que la letra con sangre entra, porque hoy los recursos son otros.
Suscribirse a:
Entradas (Atom)